Bc. David Mičan

Datum narození: 3. 7. 1967

Střední zemědělská technická škola obor zahradnictví (1981-1985)

Jednoleté dálkové kvalifikační studium Komplexní péče o dřeviny (1994-95)

ZF MZLU bakalářský studijní program zahradnictví (1997-2000)

Narodil jsem se v Ostravě, kde jsem také vyrůstal, ale úplně na okraji sídliště u polí a opuštěných zahrad. Celé dětství jsem lezl po stromech, což mně zůstalo dodnes, jenomže teď se tím živím.

V naší rodině nebyla žádná zahradnická tradice, děda a praděda byli kominičtí mistři, prapraděda sedlák. Ostravě jsem zůstal věrný, žiji v Hošťálkovicích, což je sice městský obvod, ale ve skutečnosti vesnice za Odrou, tedy na Prajzské (bývalé Prusko). Dům, zahradu i firmu mám pěkně pohromadě a opravdu mně to vyhovuje. Podnikám od roku 1990 s přestávkou v letech 1994-95, kdy jsem se seznamoval s arboristikou jako zaměstnanec v Praze. V roce 1996 jsem v Ostravě založil firmu se zaměřením na navrhování a zakládání soukromých zahrad a současně na arboristiku. V posledních letech mně rozkročení mezi dvěma obory přestalo vyhovovat a v současné době se soustředím pouze na arboristiku. Vždy jsem se snažil to, co dělám, dělat poctivě a dát tomu maximum. Těší mě, když potkám podobně nastavené lidi. Mým největším koníčkem je má práce. Baví mě také sportovní střelba a příležitostně docházím do místního klubu dýmkařů.

Do Svazu zakládání a údržby zeleně jsem vstoupil na pozvání Rosti Ivánka. Očekával jsem (a našel) setkání se skvělými a zajímavými lidmi z oboru, který mám rád. Současně jsem hledal způsob, jak ve své profesi dělat i něco nad rámec běžného pracovního provozu.

Jako člen představenstva SZÚZ jsem poměrně konzervativní, práce svazu mi vlastně vyhovuje tak, jak je. Hodně si cením stávajících členů, především samozřejmě těch aktivních a výborně pracující kanceláře.

Jsem vděčný, že už několikrát jsem měl možnost posuzovat práci studentů při soutěži mladých zahradníků Lipová ratolest, kde se věnuji zejména výsadbě stromu a řezu před výsadbou. Vidět mladé ještě zapálené adepty zahradnického řemesla při práci je velký zážitek.

V soutěži Park roku se snažím jako porotce od začátku posuzovat díla z hlediska zahradníka, který dílo dodává. Většina ostatních členů poroty má pohled architekta, nebo zadavatele. Já se snažím všímat úrovně provedení – práce realizátorů a údržby. Zajímá mě, s jakými problémy (a s jakým výsledkem) se museli vyrovnat. Snažím se díla, v rámci časových možností, procházet a všímat si i drobností. V hodnocení komplexnosti díla, tedy souhry zadání, projektu, realizace a údržby jsem na straně realizace a údržby. Těší mě, že v posledních letech úroveň realizací stoupá.