Zahrady, které léčí

Smyslová zahrada v Novém Jičíně

Pavla K. Kašubová, Alice Hambálková

Projektovat zahradu mateřské a základní školy pro tělesně postižené děti v Novém Jičíně byla pro autory velká výzva. Doposud klienta s tak specifickým zadáním neměli. Živě si pamatují na jednu z prvních pracovních schůzek, při které se podrobně seznamovali s dětmi, jejich potřebami a možnostmi.  Škála postižení je velmi široká: děti s mentálními poruchami (autismus, syndrom kočičího pláče apod.), děti nechodící, děti pouze ležící, které učitelé v pravidelných intervalech polohují. Tímto setkáním vkročili do jiného světa, který v mnohých vyvolává soucit s osudy dětí na jedné straně, a na druhé světa perfektně sladěného a láskyplného týmu vedení a celého personálu a radostných upřímných dětských očí, žijících si ve svých vlastních světech.
 

DSC01330 Zahrada 05

Věděli jsme, že budeme prací pro vytvoření této zahrady zcela pohlceni. Hlavní myšlenkou projektu bylo vytvořit nový multisenzorický prostor k výuce, hře a relaxaci dětí a žáků s těžkým zdravotním postižením. Koncepce vycházela z požadavků personálu školy a jeho dlouholetých zkušeností se specifickými potřebami dětí. Prostor jsme rozčlenili na několik funkčních zón, které jsou zakomponovány do terénních a sadových úprav a doplněny herními a didaktickými prvky pro rehabilitaci, smyslovou, motorickou a vestibulární aktivaci. Motivem, který se prolíná celou zahradou, je vodní svět. Každý herní prvek či mobiliář byl vytvořen speciálně pro potřeby školky firmou TR Antoš.

 

Prostor kolem budovy

V prostoru u vstupu do budovy je zhmotněna zásadní myšlenka: umožnit dětem a žákům na vozíku pohled ´shora´, který jim nebývá tak často dopřán. S vozíkem se totiž všude nedostanou a i tam, kam se dostanou, je jejich zorné pole pouze u pasu ostatních. Tak vznikla půdorysně zvlněná terénní modelace s chodníkem a mosty na rozhlednu a se zvlněnou opěrnou zdí. Na povrchu zdi jsou umístěny tradiční herní i didaktické atrakce upravené pro specifické potřeby žáků. Uvnitř se skrývá interaktivní světelně akustický tunel, v České republice v současnosti zcela ojedinělý. Na stěnách „plují“ barevné rybky. Při doteku se největší z nich rozsvítí a změní se barva celého hejna. Rybky jsou umístěny tak, aby na ně dosáhly i nepohyblivé ležící děti. Je to jeden z pokusů, jak motivovat ty, které již často nemají chuť či vůli ani k těm pohybům, které by zvládly, i když jsou pro ně z rehabilitačního pohledu velmi důležité. Tunel má rovné dno, aby jím projely i speciální plošiny s málo pohyblivými žáky. Na začátku terénní vlny je posezení pro krátké přestávky, které navazuje na pískoviště s integračním stolem a pásovým dopravníkem. Z rozhledny nad pískovištěm se mohou děti dívat do bylinkového bludiště v atriu mezi křídly budovy nebo sjet skluzavku, což využívají za asistence personálu i imobilní děti. Modelace končí sjezdem kolem půlkruhového ´amfiteátru´ s výškově rozdílnými ložnými plochami pro imobilní děti, s vertikálními clonícími stěnami porostlými popínavou zelení a se zavěšenými ozvučnými předměty. Potřebné stínění bude zajišťováno sezónními slunečníky.

 

Klidová část

Další navazující část je koncipována jako klidová s množstvím smyslových podnětů. Z jedné strany plochu vymezuje pergolová konstrukce pro zavěšení polohovacích křesel, sítí a vaků, umístěná v blízkosti bylinkového a květinového záhonu. Děti zde mohou odpočívat a zároveň vnímat vůni a barvy bylinek, poletování motýlů a dění u vodního prvku. Na druhé straně jsou u hranice pozemku zbudovány dvě terénní travnaté vlny s různou amplitudou, určené pro polohování dětí vleže přímo v kontaktu s živým materiálem, pro rozvíjení hmatových vjemů, rozvoj rovnováhy na šikmých plochách, případně pro pojezd vozíkem. Díky prolnutí jednotlivých aktivit jsou i imobilní děti začleněny do dění v celé skupině. Na vlny navazuje průhledné oplocení z plexiskla s vodními motivy, zvýrazněné rákosovou a jehličnatou výsadbou, aby dojem velkého prostoru byl ještě umocněn. Hlavní atrakcí je herní vodní prvek v ploše kačírku.

Zahrada 12 Zahrada 22

Herní a pohybové činnosti

Třetí část areálu slouží převážně k herním a pohybovým činnostem dětí a žáků s lehčím motorickým postižením a s poruchou autistického spektra. Tvoří ji velká pryžová plocha s cvičnou míčovou a lezeckou stěnou. Prostoru pod vzrostlou vrbou vévodí lodička s kormidlem, povrch z kačírku imituje moře. Dva domečky ve tvaru ulity mají drátěné stěny s oky, do kterých mohou děti zaplétat provázky a udělat si tak skrýš, která připomíná oblíbené přirozené skrýše v keřovitých porostech. V části prostoru u oplocení si děti cvičí hmatové schopnosti přehrabováním či skládáním různých materiálů (dřevěné kostičky, kůra štěrky, žaludy, kaštany apod.) Na dřevěné anakondě, která odděluje hrabací plochu od okolí, trénují rovnováhu. Navazující volná travnatá plocha je vybavena různými typy houpacích prvků umožňujících částečné polohování dětí, které pozitivně ovlivňuje stimulaci hlubokého svalstva.

Zahrada měla již před realizací vzrostlé kosterní dřeviny, proto jsme zeleň pouze doplnili. Svahy jsou osázeny půdopokryvnými rostlinami, aby byl dobře vidět tvar modelací. Sortiment rostlin jsme obohatili o kvetoucí, popínavé, vonné a jedlé rostliny.

Náplň zahrady vytváří stimulující prostředí, a tak navazuje na aktivity v interiéru.  Protože svět školy a zahrady je pro zdejší děti a žáky jejich ´velkým světem´, kde je jim věnována maximální péče a každý jejich pokrok je vítězstvím nejen pro ně, ale jistě i pro jejich nejbližší.       

 

Článek je uveřejněn v časopise Inspirace 2/2014.