Řez keřů

Keře bývají definovány různými autory velmi podobně, a proto je možné se přidržet formulace ČSN 83 9001 Sadovnictví a krajinářství - Terminologie. Ta stručně charakterizuje keře jako rozvětvený bezkmenný tvar dřeviny, nepřesahující v dospělosti obvykle výšku pět (osm) metrů (7. 8.). Německý svaz školkařů ve své metodické příručce jakosti sazenic rozděluje výpěstky keřů do osmi růstových skupin  (BdB, 2002). Základem tohoto dělení je schopnost obnovy z báze, zejména po silném zpětném řezu (viz Inspirace 3/2011). Znalost růstových vlastností keřů je předpokladem pro správnou volbu typu řezu a jeho provedení.

 

Průběžné prosvětlování zachová tvar keře a kvetení, zároveň umožňuje tvorbu obnovovacích výhonů z báze (Viburnum bodnatense).

 

Důležitým estetickým účinkem většiny listnatých keřů je kvetení. Z tohoto důvodu se sleduje, na jak starých výhonech konkrétní druh kvete. Řez se této vlastnosti může přizpůsobit. Základem řezu stromů je obvykle stabilita a rozvoj přirozeného tvaru koruny. Naproti tomu u keřů podpora tvorby květuschopných výhonů může být i v protikladu s přirozeným růstem a habitem rostlin.

Systém řezu keřů většinou odděluje jednotlivá stádia pěstování – výsadba, udržování, zmlazování (Burian, 2003) a (Svoboda, a další, 2011). Následující text pracuje s modelovými typy keřů, jejichž řez je uveden v posloupnosti od výsadby po možnost  obnovování. Typové taxony mají zjednodušit představu charakteru růstu a kvetení. Další přiřazované keře k jednotlivým typům je možné dále doplňovat.

Keř dva roky po prosvětlení. Nové výhony doplnily ponechané. Philadelphus cymosus).

Odstranění starších větví dokončuje obnovu keře (Philadelphus cymosus).

 

Typ Magnolia stellata

Při výsadbě nejsou výhony zakracovány. Odstraňují se větévky nižších řádů, které jsou poškozené, rostoucí kolmo na větvích a křížící se. Vzhledem k tomu, že sazenice je s balem nebo kontejnerovaná, není silný důraz na komparativní (vyrovnávací) řez. Výchovný řez probíhá v prvních čtyřech až pěti letech. Jsou odstraňovány větévky zahušťující keř, po obvodu se postupně tvoří brachyblasty s květními pupeny. Jako typická solitéra by měla mít rostlina dostatek prostoru, redukční řez se proto nepředpokládá. Počítat lze pouze s mírným zdravotním řezem. Větší poškození a rozsáhlejší řez by měl být řešen výsadbou nové rostliny.

Další možné dřeviny: Magnolia sp., Hamamelis sp., Cornus mas, florida , kousa, Sambucus nigra ´Laciniata´, Rhododendron skupina ´Knap - Hill´, Viburnum carlesii, Hibiscus syriacus.

Bujný růst keře z báze první rok po výsadbě.

 

Výchovný řez založený na výhonech vyrostlých na stanovišti (Hibiscus syriacus).

 

Typ Forsythia intermedia ´Spectabilis´

Při výsadbě jsou výhony zakráceny na nestejnou délku. Obvykle o polovinu až dvě třetiny. Slabší výhony hlouběji, silnější méně. Báze keře je vysazena 5 cm pod úroveň půdy a to i u kontejnerovaných rostlin.  Důležité je to především u sazenic z dřevitých řízků. Je-li nutný výchovný řez (nazývaný i opravný), pak se odstraní původní výhony sazenice, protože nejrychleji stárnou a preferují se výhony vyrostlé z báze už na stanovišti po výsadbě. Ideálním udržovacím řezem je prosvětlování. Nejstarší větve se odstraňují u báze. Pokud jsou výmladky dlouhé a tenké, je nutné je zakrátit. Ty se pak při následujícím prosvětlování odstraňují. Jestliže je to z provozních a jiných důvodů nutné, je možné provést úplné sesazení. To znamená odstranění všech větví do 5 cm nad zemí. U tohoto řezu je potřeba počítat s následným výchovným (opravným) řezem. Tenké výhony se odstraní, silné zakrátí o třetinu. Nikdy ne na stejnou výšku. Pokud se tato výchova vynechá, keř začne dříve prosychat a rozklesávat se.  Rostliny podstatně rychleji ztrácejí svou funkčnost.

Další možné dřeviny: Weigela sp., Deutzia sp. Philadelphus sp., Syringa sp., Ribes sanquineum, Cornus alba, sanquinea, Viburnum bodnatense, Physocarpus opulifolius, Rosa hugonis.

 

Polehlé tenké, bujné výhony po úplném sesazení na stinném stanovišti. (Rosa hugonis).

Opravný (výchovný řez) po úplném sesazení. Jeho zanedbání by urychlilo rozklesnutí keře (Rosa hugonis).

 

Typ Spiraea japonica ´Anthony Waterer´

Při výsadbě zejména prostokořenných sazenic je možné provést úplné sesazení. Výchovný řez se neprovádí.  Z udržovacích řezů se aplikuje úplné sesazení. Pokud nebyl proveden řez při výsadbě, může to být poměrně brzy po výsadbě. Třebaže tyto keře kvetou na letorostech, každoroční řez není nutný.  Bohatost kvetení klesá postupně a řezem se odstraňuje i rozklesání a prosychání keřů. Hlavně při typickém použití v plošných výsadbách se častým sesazováním snižuje zapojenost porostu, což se projevuje větší zapleveleností a vznikem živelných stezek přes keře.

Další možné dřeviny: Potentilla sp., Hypericum ´Hidcote´, Rosa ´The Fairy´, ´Swany´ a další nízké keřové růže kvetoucí na letorostech.  

 

Typ Spiraea cinerea ´Grefsheim´

Tento typ se od předchozího liší pouze v tom, že kvete na loňských výhonech, takže úplné sesazení oddálí kvetení o rok. U dřevin okrasných především listy tento problém odpadá.

Další možné dřeviny: Symphoricarpos albus, orbiculatus, Ribes alpinum, Berberis thunbergii, Forsythia intermedia ´Saphyr d´Or´, Weigela ´Picollo´, Philadelphus lemoinei ´Erectus´, Rosa rugosa, nitida a nízké keřové růže kvetoucí na loňském dřevu.

 

Typ Buddleja davidii

Buddleja davidii před řezem po odstranění zimního krytu.

Buddleja davidii po řezu s ponechanými čípky. Délka čípků s očky odpovídá počtu loni vytvořených tlustých výhonů s robustními květenstvími.

 

Při výsadbě se výhony zakrátí na nestejnou délku. Keřům se každoročně nakrývá zimní kryt proti vymrznutí. Po jeho odstranění se na jaře odřezávají namrzlé nebo mrtvé výhony. Keř se sesazuje na nižší větvení, aby byl následný zimní kryt účinný. Zbylé výhony se zakracují na čípky. Na nich se ponechává v součtu pro celý keř takový počet pupenů s rezervou, kolik bylo v loňském roce silných výhonů s bohatými květenstvími. Obecně čím je kultivar jemnější, ponechává se pupenů méně (´Nanho Blue´) a u robustnějších bývají čípky delší (´Ile de France´).  Jen tak se zajistí tvorba výrazných květenství. Mírnějším řezem by vznikalo větší množství menších květenství.

Další možné dřeviny: záhonové růže, Caryopteris clandonensis, Elsholtzia stauntonii, Ceanothus delilianus, Fuchsia magellanica.

 

Typ Hydrangea macrophylla

Tento typ se v základních rysech podobá typu Buddleia. Provádí se zazimování i každoroční řez. Čípky se však ponechávají delší, a pokud nenamrzne terminální pupen ani se nezakracují. Květenství se tvoří na koncích letorostů, které by při hlubokém sesazení nestačily vyrůst a následně vytvořit a vybarvit květenství. V tomto směru je méně náročná Hydrangea arborescens, delší výhony se ponechávají u Hydrangea paniculata.

Hydrangea arborescens před řezem.

Hydrangea arborescens po řezu. Ponechané zakrácené čípky jsou zakráceny tak, aby letorosty stačily vytvořit květenství. Na každém čípku budou 3 – 4 květenství.

 

 

Typ Hypericum calycinum

Vedle typového taxonu zahrnuje polokeře. Charakterem péče se velmi blíží k trvalkovým výsadbám květin. Provádí se každoroční úplné sesazení.

 Další možné dřeviny: Perovskia abrotanoides, Pleioblastus viridistriatus, Vinca major (minor).

 
Perovskia abrotanoides před řezem.

Perovskia abrotanoides po každoročním úplném sesazení. Bez ponechání čípků.

 

Typ Calluna

Na přirozených stanovištích, která jsou chudá, tvoří dřeviny tohoto typu kompaktní rostliny. V kulturních půdách s pravidelnou péčí tvoří vzrůstem vyšší rostliny. Ty pak mají tendenci se rozklesávat.  Regenerace po úplném sesazení do staršího dřeva nebývá uspokojivá. Nejvhodnějším řezem při péči o tyto dřeviny se jeví každoroční sestřižení čtvrtiny až třetiny letorostu v době po odkvětu nebo loňského výhonunv předjaří. U vyšších dřevin lze tento řez pojmout jako výchovný, který má pouze dočasný charakter.

Další možné dřeviny: Erica, Daboecia, Rhododendron sp., Vaccinium, Ledum.

 

Typ Ligustrum vulgare – živý plot

Při výsadbě je nutné vytvořit rýhu, ne sázet do jednotlivých jamek. Dosáhne se tak spolehlivěji stejného růstu celé řady. Řez při výsadbě se neprovádí na stejnou výšku, zapěstované sazenice stromů (Carpinus) se nesnižují, zakrátí se boční větévky. Výchovný řez kopíruje budoucí tvar. To znamená, že se řeže kónicky tak, aby spodní strana keře byla nejširší. Výšku keře není nutné výrazněji upravovat až do požadované finální velikosti. Hlubší zakracování nebo dokonce zarovnávání horní části keřů vede k podpoře růstu velkého množství výhonů na vrcholu, které začínají tvořit „vázovitost“ keře, spodní partie se zastiňují a vyholují. Keře začínají růst do šířky, „nevytahují“ se a konečná podoba se oddaluje.

Udržovací řez se provádí v předjaří, na konci června a na konci srpna, přičemž tento termín je často přesouván do předjaří. V předjaří se také provádí případná obnova formou hlubšího řezu.

Další možné dřeviny: Cornus mas, Fagus sylvatica, Acer campestre, Crataegus laevigata, Pyracantha coccinea ´Red Column´, Buxus sempervirens, Prunus spinosa, Taxus baccata.      

 

Zcela samostatnou problematikou je řez lián. Zejména rod Clematis vyžaduje více variant řezu, s ohledem na jeho jednotlivé pěstitelské skupiny.

Nastíněný přístup k řezu keřů je možné dále rozvíjet a upřesňovat. Určitou inspiraci ukazuje (Brickell, 1980). Keře zůstávají poněkud stranou ve srovnání s pozorností, jaká je věnována poslední dobou stromům. Pokud však mají plnit předpokládané funkce, je správně prováděný řez jednou z důležitých podmínek jejich uplatnění.

 

Autorem článku je Ing. Martin Vlasák, Ph.D.

 

Použitá literatura:

BdB. 2002. Sträucher - Erkennen Sie Qualität. Bund deutscher Baumschulen (BdB). Pinnenberg : Bund deutscher Baumschulen (BdB), 2002.

Brickell, Ch. 1980. Bäume und Sträucher sachgemäss schneiden. Ravensburg : Otto Maier Verlag, 1980.

Burian, S. 2003. Řez keřů a popínavých dřevin. [autor knihy] KOLAŘÍK a kolektiv. Péče o dřeviny rostoucí mimo les I. Vlašim : ČSOP Vlašim, 2003.

ČSN839001. 1999. Sadovnictví a krajinářství – Terminologie – Zakladní odborné termíny a definice. Praha : Český normalizační institut, 1999.

Svoboda, S. a Hurych, V. 2011. Péče o dřeviny na stanovišti. [autor knihy] Kolektiv autorů. Tvorba zeleně - Sadovnictví - Krajinářství. Mělník : VOŠZa a SZaŠ Mělník, 2011.