Lukáš Rajtr

Datum narození: 18.2.1977

1991–1995: Střední škola zahradnická a technická Mělník, obor ovocnář, zelinář, vinař.

Proč zahradnictví

Směřoval jsem k němu už od dětství, děda s láskou pečoval o své ovocné stromy, obě babičky byly vášnivé zahradnice a já jim asistoval u každé práce. Nejvíc mě sice bavilo sklízet dědovi švestky a babiččiny kedlubny, ale i tak u mě pomalu vznikala láska ke všemu živému, co nám příroda přináší a při tom, když k ní přistupujeme s pokorou, dokáže to stonásobně vracet.

Narodil jsem se a žiji

Narodil jsem se v Brandýse nad Labem a od narození žiji v Dřevčicích, krásné vesnici na okraji Prahy spadající do Labské nížiny. Rodinný dům s přírodní zahradou ve venkovském stylu sdílím společně s rodiči. To má sice své výhody i nevýhody, ale jsem vděčný, že u nás výhody převládají. Možná i díky tomu, že jsou mně rodiče vždy oporou, táta je bezva parťák i v práci, a já se jim to snažím všemožně oplácet. Mám tři. Nejstarší syn pracuje u mě ve firmě a s mladšími dcerami se snažím trávit co nejvíce volného času. Vést je k zodpovědnosti, úctě a lásce k přírodě a životu. Dřevčicím jsem zůstal věrný i v podnikání. Dlouho jsem měl zázemí na části rodinného pozemku. V roce 2013 se mně naskytla možnost odkoupit bývalý vojenský prostor v katastru obce a nyní se tento objekt stal mým druhým domovem. Poskytuje mně nejenom kvalitní firemní zázemí, ale i možnost mít zde svůj ovocný sad založený ze starých odrůd jabloní, hrušní a třešní, chovat pro své potěšení koně a pěstovat zeleninu.

Podnikám

Hned po ukončení školy jsem nastoupil k jedné z největších stavebních a zahradnických firem v Praze a zároveň začal od roku 1996 při plném úvazku i soukromě podnikat v zahradnické činnosti. Byla to pro mě nejlepší praxe, jakou jsem mohl mít. Staral jsem se o údržbu a realizaci zeleně, práce mě naplňovala a já si uvědomil, že je na čase udělat rozhodující krok a vydat se na cestu živnostníka na 100 %. Asi nejdůležitější motivací pro mě byla potřeba svobody, hlavně svobodného rozhodování, neupřednostňovat kvantitu práce na úkor kvality. Co si budeme povídat, vždycky je příjemné, když vás investor pochválí za dobře odvedenou práci.

Moje filozofie

Moje filozofie je od začátku podnikání pořád stejná, kvalitně provedená práce, vzájemná důvěra s investorem, zaměstnanci a všemi lidmi, se kterými se v podnikání potkávám. Někdy je to sice na úkor volného času, ale i to k podnikání patří. Má práce se stala i mým koníčkem.

Koníčky

Nejraději mám práci s mechanizací – to je mé potěšení, pak asi motorka a rád si poslechnu a zatancuji na pořádnou rockovou či jinou melodickou hudbu. Velmi si vážím svého volného času a dokážu si ho užít.

Co mě trápí

Nejvíce v poslední době bojuji s tím, kromě sucha (asi jako každý), že je hodně obtížné skloubit předání díla (stavby) a při tom dodržet agrotechnické termíny. Kdo není z oboru, ten to jaksi nechce pochopit. Nejdůležitější je pro mě věta, kterou nám říkal jeden učitel ve škole: „Udělat firmu tak velkou, kolik snese stresu“.

Co mě těší

V posledních měsících jsem byl vděčný za náš obor. I když ani nás na stavbách neminulo nošení roušek, dezinfekce rukou a další přísná pravidla, měli jsme možnost pracovat venku, v přírodě, na čerstvém vzduchu a sluníčku, které nabíjelo neskutečnou energií. Práce se nezastavily, pokračovalo se dál a přinášelo nám to určitý klid a jistotu, že život plyne, jak má.

Členství v SZÚZ

Myšlenky, cíle a poslání, které si svaz nastavil od počátku a doteď je rozvíjí mě naplňují nevysloveným pocitem „to je ono, tak to má být, jen tak dál“. Po tom, co jsem poznal další členy, jsem neváhal a chtěl být součástí této organizace. Nejdříve jako řadový člen, který se postupně propracoval až k členství v představenstvu. Každé zasedání je pro mě přínosem, který vidím hlavně v tom, že jsem nablízku všemu, co je v našem oboru v tuto chvíli aktuální, co je potřeba řešit. Jako člen představenstva to můžu ovlivnit, být přínosem se svými zkušenostmi z praxe, jako majitel firmy, ale i jako obyčejný člověk.